Výprava na Kochánovsko aneb Sněženky a Machři: Naše první skautská výprava
V neděli 21.10. 2012
nás čekala první skautská
výprava.Všichni jsme se moc těšili a
sešli jsme se v hojném počtu 15
skautů. Šli
jsme přes Sobíkov na Puchverk. Poté jsme se
rozdělili na dvě skupiny.
V první skupině, která šla přes Volešek, byla Zuzka,Venda a Pavel.
Ve druhé skupině jsme byli všichni ostatní s Petrem a šli jsme přes Rovenskou horu.Všichni jsme měli sraz na Rovné, bohužel první skupina zabloudila a tím zkomplikovala situaci. Nakonec Petr dal nám ostatním mapu a GPS a poslal nás na louku uprostřed lesa. On mezitím šel hledat bloudící kamarády.
Drobné
překážky, jako například Vítkova
utržená podrážka nebo Peťova bota
zapadlá
v bahně nás nerozházely, a tak jsme se
brzy s odloučenou skupinou
sešli.
Poté
jsme se všichni vydali vstříc
hartmanickým pirátům, kteří na
nás čekali
uprostřed lesa. 
Když jsme dorazili k pirátům,
začala veliká hra. My jako
Sněženky a machři jsme museli ukradnout Hartmanickým
Gabretám 2 pirátské
vlajky. Nakonec se nám to povedlo.
Poté jsme se představili, opekli si buřty a zahráli hru. Nakonec jsme si předvedli naše pokřiky a rozloučili se.
Vydali
jsme se k druhé nejhlubší
štole v
okolí, která byla moc
zajímavá. Dále
jsme šli k vrchu Kamenáč a
poté seběhli
z kopce v mlze až k ,,Loupežnickému
mlýnu“.Některé děti skákaly
přes potok o
tyči. Dále jsme se vydali lesy až
k chalupě pana Jákla.
Domů
jsme sice dorazili až po tmě, ale i přesto se nám
naše první skautská výprava
velmi
líbila a už teď se všichni
těšíme na
další.
Z Hartmanic vyrážela naše skupina po 10. hodině, vyrazili jsme přes Peklo. Po cestě jsme vyluštili 4 šifry, které nám prozradili, že jsme se stali pobřežní stráží, která si má dát pozor na piráty a může čekat posily z ostrova "Machra".
Pak u vrchu Vosík nad Javořím jsme se pokusili ukrást pirátům jejich vlajku a zatknout pirátského kapitána, což by se nám nepovedlo, kdyby nedorazily posily družin Sněženky a Machři z Hlavňovic. Společně jsme se šli posilni opečenými buřty a jinými laskominami a zahráli jsme si ještě jednu hru.
Potom už jsme vyrazili zase zpátky do Hartmanic, škoda, že z krásného podzimního slunečného dne jsme se vraceli studenou, hustou mlhou.
