-=GABRETY Hartmanice=-

GABRETY

Podivný název, že? Určitě chcete vysvětlit, proč se jmenujeme Gabrety a co to znamená. Gabreta je keltský výraz pro Šumavu, a protože jsme skauti, kteří mají rádi přírodu a jsme ze Šumavy zvolili jsme si pro náš oddíl tento název.

Patříme do skautského střediska Vydří stopa Sušice. V našem oddílu jsou kluci i holky dohromady, protože jsme z městečka, kde nežije moc lidí, a tak fungujeme takhle sloučeni. Moc nám to vyhovuje a myslíme si, že není na škodu mít koedukovaný oddíl, kluci se přiučí něco od holek a naopak a vzájemně si ve všem pomohou.

baner

Vedoucí oddílu je Pídý (Petra Divišová), zástupce vedoucí byl Tomáš Kočandrle nyní je Vašek Diviš. Dále ve vedení působí Koule (Marie Antošová, roz. Divišová), Ija (Ivana Prokopiusová, roz. Kočandrlová), Kopy (Martin Kopačka), David Kieslinger (Kislík), Miroslav Kojzar (Fík), surozenci Hanzlíkovi, Ondra Bufka, Olda Vojtěch a Hanka Baborová. Od září 2012 jsme měli velkou část oddílu zastoupenou i v Hlavňovicích, od září 2014 působí samostatně pod názvem Poutníci, které vede Peťa Havlíček. Oddíl čítá v současné době přes 30 členů, od benjamínků přes světlušky a vlčata, skauty, skautky až po rovery a rangers.

baner

TROCHA HISTORIE

Historie našeho oddílu začala vznikat po revoluci v roce 1989, kdy byl skauting u nás opět povolen. První schůzka, jak světlušek a skautek tak vlčat a skautů se konala 7. 3. 1990 ke dni výročí narozenin T. G. Masaryka. V počátcích chodilo do oddílu, který prozatím nebyl koedukovaný, poměrně dost dětí. Jako vedoucí v té době působili: u chlapců - Balú, bratr Jiří (Troják) a Petr Hoffmann a u děvčat - Majka, Maruška (Volencová st.), Dana (Brychtová) a Mařenka (Šebestová).

První tábor se konal v Pekelském údolí hned u Hartmanic. Dívčí oddíl byl na táboře společně s Kašperskohorskými, chlapecký je pak vystřídal společně se Sušickými. Další tábory se konaly v letech 1991-1992 v Mlázovech-Sluhově, kde už jsme byli jako Hartmaničtí pohromadě - kluci i holky. Tábor v roce 1992 se moc vydařil, hlavně díky etapové hře KOLUMBUS. V roce 1992-1993 se vedení ujaly jako činovnice Rákšasí (Pavlína Půtová), Andy (Andrea Ládová), Magda (Volencová) a Ivanka (Potužníková); u chlapců Michal (Kadeřábek).

V létě roku 1993 jsme tábořili v Lešišově, kde se konal tábor i následující rok - etapová hra byla tentokrát opět vydařená - stali se z nás rytíři. Také tu vznikla 1. táborová písnička, kterou složila Olinka Zemanová. V roce 1995 jsme tábořili v Ujčíně; od tohoto tábora začaly vznikat comicsy o tom, co se během tábora přihodilo. Tábor jsme nazvali SUBAQUA, to proto, že skautská kontrola, která k nám na tábor zavítala, kritizovala především to, že nedaleký rybník leží výše než náš tábor a kdyby se nedejbože protrhla hráz, byli bychom pod vodou (=subaqua). Opět vznikla i táborová písnička. Léto roku 1996 se konal husitský tábor pod hradem Rabí. Na návštěvu k nám přišla nejvyšší skautská kontrola s delegací od pana prezidenta Havla (byli to starosta z úřední rady Jiří Navrátil, náčelník chlapeckého kmene Riki, místostarostka Iva Macková a ředitel vnitřního odboru kanceláře prezidenta republiky Jan Šolc). Panu prezidentovi jsme poslali dárky, které charakterizovaly ideu našeho tábora - husitský kalich a husitský cep. Pan prezident nám pak mile poděkoval ve svém dopise. I na tomto táboře vznikla táborová písnička.

Dne 2. 5. 1997 se slavnostně otevřela nová klubovna, na jejíž opravě jsme s pomocí ochotných rodičů pracovali několik týdnů. Klubovna se nachází v budově základní školy. V létě roku 1997 se konal tábor u Albrechtic. Toho už se neúčastnil Balú ani Majka, předali totiž vedení mladším a s oblibou říkají, že "odešli do skautského důchodu". Námětem pro etapovou hru byli Keltové, kteří žili v opidu na kopci Sedlo, který byl nedaleko našeho tábora.

V létě roku 1998 jsme tábořili na Volešku. Tábor flegmatického bobra (viz comics) měl 2 etapové hry - jedna pro mladší jejímž námětem byly pohádky a kterou vytvořily Lucka a Pídý a druhá byla pro starší (stavba transkanadské pacifické železnice), kterou šéfoval Balú. Následující rok jsme tábořili pod Rabím a ve vedení už nastálo působili Tomáš, Martin, Lucka a Pídý. Od roku 2000 táboříme na Volešku, který jsme si oblíbili. Celotáborovkou v roce 2000 byl Hobit. Tento tábor se vydařil a nikomu se nechtělo zpět domů. Na táboře v roce 2001 byla tématem hry Oddyssea a v létě 2002 Cesta kolem světa za 12 dní. Tábor roku 2003 patřil vesmírnému společenství Omega 13. Následujícího roku jsme se "ocitli" v Egyptě a také na pro nás novém tábořišti - dolním Volešku. Léto 2005 patřilo táboru s názvem Survivor a hlavní tématikou byl boj o přežití, který nejednou probíhal i v reálu :) . V roce 2006 jsme zůstali také věrní našemu oblíbenému tábořišti, tématika tohoto tábora byla Vikingové. Tábor roku 2007 nesl název Lovci pláně, přenesli jsme se do budoucnosti a snažili se zničit nepřátelské roboty.V létě roku 2008 jsme byli zase na našem oblíbeném Volešku a etapovka se nesla v duchu Zeměplochy. Táborová hra i celý tábor v roce 2009 byly zasvěceny Japonsku a hra nesla název Takeshiho hrad. Posledních 14 dní v červenci roku 2010 jsme tábořili na našem známém místě a spíš bychom měli říct, že tam kotvila naše pirátská loď, jejíž plavba nás provázela tímto letním táborem. Na Dolním Volešku řádily v roce 2011 mafiánské rody a napřesrok jsme oprášily starého dobrého Hobita. V roce 2013 jsme se ocitli ve škole čar a kouzel a o rok déle jsme zasedli spolu s Artušem u kulatého stolu jako jeho věrní rytíři; i nadále jsme tábořili na Dolním Volešku. V roce 2015 jsme se ocitli v Praze 20. let a pátrali po záhadném Fantomovi. O rok později jsme za pomoci hvězné brány objevovali různé planety a neznáme civilizace. Místu dolního Volešku zůstáváme věrni.
Po strašně dlouhé době jsme změnili místo tábořiště a tábořili na pokraji Plzeňského a Jihočeského kraje - na Malči. Námětem pro etapovou hru byla tématika indiánů, banditů a kovbojů. Na Malči jsme tábořili dva roky po sobě. Tábor v roce 2018 byl inspirován tajemnou soutěží Pevnost Boyard a přinesl mnohé dramatické zážitky při etapovce.
V roce 2019 jsme se zase vrátili do romantických lesů Volešku a zažili skvělý superhrdinský tábor. Po superhrdinech jsme se posunuli ke galským hrdinům, náš tábor provázeli Asterix, Obelix a Panoramix, kterému jsme pomáhali znovu získat ztracenou paměť. Následující rok jsme se přenesli do pravěku a prožívali dobrodružství pětice chlapců z filmové klasiky "Cesta do pravěku". Historii zůstala věrná i etapová hra následujícího roku, kdy jsme provázeni Aloisem Jiráskem, poznávali vybrané Staré pověsti české. V roce 2023 jsme se učili ovládat všechny 4 živly na táboře nazvaném Avatar.

Během roku vyrážíme na různé jeno- i několikadenní výpravy, účastníme se střediskových akcí, pořádáme akce vlastní, o Vánocích roku 2007 jsme poprvé pomáhali šířit Betlémské světlo.

Od roku 2001 pravidelně pomáháme s Tříkrálovou sbírkou pro Českou katolickou charitu. Ta se pro náš oddíl stala tradicí.

V roce 2010 jsme se poprvé zapojili do sbírky Pomozte dětem a vybrali jsme pro dobročinné účely moc pěknou částku (4.222,- Kč).

Od roku 2017 se zapojujeme do celostátní skautské akce "Skautský dobrý skutek", kdy v oddíle vymyslíme, jak bychom mohli pomoci v obci či nějaké společensky prospěšné instituci a pomáháme (první rok jsme vyrobili ptačí budky a hmyzí hotel do mateřské školy, následující dva roky jsme prodávali vlastnoručně vyrobené dobroty a dortíky v dobročinné cukrárně a výtěžek putoval na konto Linky bezpečí a společnosti Člověk v tísni). Myslíme si, že je důležité předávat takovéto hodnoty dětem a současné generaci.

V prosinci roku 2018 jsme při přivezení a předávání Betlémského světla byli natáčeni dokumentaristkou Olgou Špátovou a stali se tak účinkujícími v jejím dokumentu o současném skautingu. Byla to cenná a nezapomenutelná zkušenost. Film se jmenuje "Jednou skautem, navždy skautem".

SKAUTING V HARTMANICÍCH PŘED ROKEM 1989

Skautský oddíl však působil v Hartmanicích i po druhé světové válce, v letech 1945 - 1948 a byl velmi agilní v mnoha kulturních a společenských aktivitách obce, jako byla například hraničářská pouť v létě 1947 v Hartmanicích a na Dobré Vodě nebo pořádání skautských divadelních akademií, kdy měli skauti připraveno pro veřejnost pásmo scének a výstupů anebo pořádání večerních táboráků doprovázených zpěvem skautských písniček a hraním krátkých scének. Večerní táboráky byly určeny pro veřejnost a konaly se u kapličky nad Hartmanicemi směrem na Horní Krušec.
Oddíl vedl nejdříve bratr Žák, což byl dvcetiletý mladík studující obchodní akademii, který o víkendech a svátcích jezdil za svými příbuznými do Hartmanic. Za jeho vůdcování pořádal oddíl jedno- či vícedenní letní výpravy se stanovým tábořením, a to hartmanické skauty moc bavilo. Po vedoucím Žákovi pak působil ve vedení oddílu vlastenecký kněz Bohumil Marouš. Jeho vůdcování ale nemělo bohužel dlouhého trvání, neboť přišel únor 1948 a skauting byl záhy zakázán. Páter Marouš byl pak v roce 1950 zatčen za tzv protistátní činnost a patnáct let byl vězněn, a jako vězeň byl nasazen i na práci v uranových dolech. (zdroj: Jiří Kolář, Sušické noviny)

Vedoucí oddílu:
Petra Divišová (Pídý)
adresa: Příkopy 76
342 01 Sušice
mobil: 721 784086
email: petra.divisova@centrum.cz

Zástupce vůdce:
Tomáš Kočandrle

Klubovna
budova MŠ
Hartmanice 128
342 01 Hartmanice