Rafty na Otavě (17.4.2016)
Na
neděli 17. dubna jsme si my, vedoucí, připravili velké
překvapení pro naše nejstarší
oddílové členy. Za to, že skauti, skautky, tak vzorně
pracují, na táborech a výpravách a je na ně
spoleh, zakoupili jsme z táborové rezervy poukaz na
výlet na raftech.To však bylo tajemstvím až do samého srazu u půjčovny lodí za Sušicí a věděli o tom jen vedoucí. Když jsme vyzvedli rafty, navlékli jsme se do záchraných vest, nalodili jen to nejnutnější do dvou barelů, chopili se svých pádel a zvolili posádky.
Po vyplutí jsme hned zjistili, že nakombinovat Ralfa, Vaška, Kopyho a Pídý na jeden člun nebylo moc šťastné, neb ponor byl tak hluboký, že se nám do raftu nalilo pár litrů vody. V Dobršíně jsme posádky přehodnotili, přeskládali, dofoukli raft a už se plulo bez problémů.
Háčci i kápové se svých úkolů zhostili svědomitě a za pár okamžiků už jsme brázdili vody Otavy jak zkušení vodáci. Neodolali jsme a párkrát jsme spojili čluny a pokračovali dál v "soulodí". Pod Rábím jsme udělali větší pauzu - na svačinu, odskočení si do vrbiček a zrekreování (kousek od místa, kde jsme tábořili v roce 1999). Bohužel se strašně rozpršelo, ale i přes nepřízeň počasí jsme odrazili od břehu a jeli dál po proudu. U jezu už o dešti nebylo znát.
Kopy měl dobrou náladu, kterou se snažil bodře přenést na okolostojící rybáře, leč rybář je osoba zádumčivá, tichá a nevrlá, pokud jí plašíte ryby.
Mokré nohy už nás docela zábly, a tak jsme ve Velkých Hydčicích zastavili a vnikli do hospody, která se teprve chystala na otvíračku, ale dobrosrdečností majitelů nám přistály na stole horké čaje (a asi i kafe), které ani nechtěli zaplatit, ale to my zase ne, nechali jsme jim tam finanční obnos a naskákali zpátky do raftů.
Pak
už nás čekaly jen Horažďovice, cestu jsme si vychudnávali
do posledního loku a v Horažďovicích jsme se už jen
nechali unášet proudem, protože jsme nechtěli, aby
náš výlet skončil. Jenže nic naplat, dopluli jsme
až pod železniční most, kde jsme museli plavidla odevzdat.Pak už jen hopky na náměstí, někdo v botách, někdo bos, smlsnout si na teplé polévce a vlakem zpátky do Sušice.
Zjistili jsme, že i suchozemský skaut může přičichnout k vodě a užít si pěkný vodácký zážitek.
Tak brzy zase snad popoplujem!
Pídý
1.
skautský oddíl GABRETY Hartmanice
© webdesign peedee
