TÁBOROVÁ 1996
Balú,
Majka, skautská vlajka
1. Na táboře v Rábí, tam se pěkně
řádí, je však zima
veliká.
Od pusy se kouří, sbíráme
led z
louží,
léto kvapem
utíká.
Čepice a svetry s plavkama se spletly, držíme se za ruku,
místo krému s UV-16 máme
šálu na krku.
2. Zimou ztuhlé tělo, hýbat by se mělo hned při
ranní rozcvičce.
"To jsou ale muka, umrzla mi ruka!"
šeptá Vojta Evičce.
Jeho otec Kája příklad skautům
dává, v tílku běhat dokáže,
pak si musí dělat tajně v naší sauně
masáže.
REF: Balú, Majka, skautská vlajka - to
patří k táboru,
žádná bázeň, ale kázeň,
když stojím v pozoru.
Vlajka stoupá, Lenka kouká, s klukama
laškuje,
skoro v klusu dá všem pusu, pak s
úsměvem odpluje.
3. Kdo to mohl tušit, že nesmíme
rušit zvěř pohybem v táboře,
jak bobříky plnit, když se nesmím vlnit,
mám mít nohy nahoře.
Nic se nesmím zeptat, můžu jenom šeptat, to jsou
teda podmínky.
Kdybych to byl jenom tušil, zůstal bych u maminky.
4. Pasti nastražíme, neboť dobře víme, že tu byli
zloději.
Nesli marmelády, chleba, čaj za zády, přijdou
prý i později.
Jestli chceme jídat, musíme je hlídat,
než zásoby odnesou.
Prý se tady přejídáme a to oni
nesnesou.
REF: Balú, Majka, skautská vlajka - to
patří k táboru,
žádná bázeň, ale kázeň,
když stojím v pozoru.
Vlajka stoupá, Lenka kouká, s klukama
laškuje,
skoro v klusu dá všem pusu, pak s
úsměvem odpluje.
5. Na počest Husa upálení bylo na
vedení, jak ten svátek oslavit.
Využili toho, šancí není mnoho, proč
se skautky nezbavit.
Odneslo to mládě - jedenáct je mu
právě - Lenku čeká hranice.
V žáru ohně dělá striptýz a
kroutí se jak hadice.
6. Pod sochou pana Žižky punčochy místo
šišky na hlavy nám padaly.
Kdo vlajku ukořistí, vítězství
zajistí - snad bychom se nevzdali.
Končí u Sudoměře bitva, kdo z nás dějiny pitval,
ten se pravdu dozvěděl.
Nikdo z nás se neulejval a ani chvilku neseděl.
REF: Balú, Majka, skautská vlajka - to
patří k táboru,
žádná bázeň, ale kázeň,
když stojím v pozoru.
Vlajka stoupá, Lenka kouká, s klukama
laškuje,
skoro v klusu dá všem pusu, pak s
úsměvem odpluje.
